Chirurgické řešení traumatických i chronických defektů ruky je specifické v tom, že kromě prostého krytí defektu viabilních tkání je nutno zajistit i maximálně možnou funkční schopnost ruky. K dispozici je řada rekonstrukčních postupů, od těch jednodušších až po ty nejsložitější.
Jako jednu z možností krytí defektů ruky autoři představují reverzní lalok na arteria interossea posterior. Autoři zhodnocují výhody a nevýhody tohoto rekonstrukčního postupu, možná rizika, komplikace a praktická doporučení při jeho provádění a vše ilustrují dvěma kazuistikami.
Demonstrují na nich, že reverzní lalok na arteria interossea posterior představuje plnohodnotnou rekonstrukční metodu s širokým spektrem indikací, zvláště pro krytí defektů dorza ruky a základních článků prstů, defektů palce, meziprstí a proximální části dlaně. Znalost použití této metody a praktický postup by měly být i přes mírně vyšší technickou obtížnost součástí armamentaria každého specialisty, který se věnuje traumatologii a rekonstrukci ruky.