Abstrakt
Atraktivita výuky přírodovědných předmětů včetně přírodopisu a biologie je tématem diskutovaným bez nadsázky desetiletí. Generace učitelů i didaktiků řeší, jak žáky zaujmout pro krásy přírody a přírodních věd, potažmo je motivovat ke studiu biologie, rozšířit jejich znalosti a zlepšit jejich postoje k daným předmětům a oborům.
Zajímalo nás, jaký vliv na znalosti žáků má využití neobvyklé pomůcky, konkrétně fluorescenčního mikroskopu ve výuce biologie ve srovnání s využitím mikrofotografií z daného mikroskopu. Výzkumu se zúčastnilo 102 žáků ze čtyř tříd prvních ročníků gymnázia, byla analyzována data od 69 žáků. Žáci absolvovali znalostní pre-test, post-test a opožděný post-test.
V průběhu výuky všichni žáci připravovali dočasné preparáty a používali světelné mikroskopy. Dále byli rozděleni na dvě skupiny, jedna pracovala s fluorescenčním mikroskopem a druhá s mikrofotografiemi pořízenými daným fluorescenčním mikroskopem.
Výsledky ukázaly, že způsob výuky (s fluorescenčním mikroskopem či s mikrofotografiemi) neměl na znalosti žáků po dvou týdnech vliv, všichni žáci získali nové znalosti. Rozdíl se ale ukázal ve výsledcích opožděného post-testu. Žáci, kteří pracovali s fluorescenčním mikroskopem, měli i po dalších šesti týdnech signifikantně větší znalosti ve srovnání s pre-testem.
Využití fluorescenčního mikroskopu tedy podpořilo fixaci učiva více než využití mikrofotografií. Pečlivost žáků hodnocená na základě vyplněných pracovních protokolů korelovala s výsledkem žáků v post-testu, nikoliv už v opožděném post-testu.
Odkazy na on-line fotogalerii použitých mikrofotografií a další vzniklé výukové materiály jsou součástí příspěvku.