Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), a zejména akutní exacerbace CHOPN jsou celosvětově narůstajícím problémem. Jsou zkoumány různé biomarkery s cílem optimalizace terapie v prevenci exacerbací CHOPN.
V metanalýze studií INSPIRE, TRISTAN a SCO30002 vedlo podávání inhalačních kortikoidů (IKS) s dlouhodobě působícími beta agonisty (LABA) ke snížení exacerbací ve srovnání s placebem a tiotropiem. Tyto výsledky nebyly potvrzeny re-analýzou studie ISOLDE a ani ve studii FLAME.
Studie SPIROMICS při predikci exacerbací spíše favorizuje sledování eozinofilie ve sputu, která je zároveň dobrým prediktorem terapeutické odpovědi na IKS. Frakce vydechovaného oxidu dusného (FeNO) má nejasný vztah k predikci exacerbací, ale dobře predikuje terapeutickou odpověď na IKS.
Problémem je vysoká inter- i intraindividuální variabilita hodnot FeNO. Vztah periostinu (který rovn ěž predikuje dobrý efekt IKS) k exacerbacím CHOPN je rovněž nejasný.