Duchovní život českých sympatizantů obnovené Jednoty z Husince u Střelína v dlouhém 18. století, popsaný na základě ojedinělého rukopisného pramene
Abstrakt
Článek se pokouší o charakteristiku duchovního života české exilové komunity členů reformované církve v Husinci u Střelína ve Slezsku na přelomu 18. a 19. století. Nejprve se věnuje detailní analýze unikátního rukopisného sborníku, který zde byl napsán jistým seniorem Burešem roku 1833 a obsahuje české překlady různých německých textů, nejčastěji kázání (zejména od slavného pietistického kazatele Ludwiga Hofackera), ale také cestovních deníků herrnhutských misionářů v Severní Americe a Grónsku ze 70. let 18. století, přeložených monogramistou J.
S., pravděpodobně místním bývalým učitelem Janem Sovákem. Charakterizuje jak písaře, tak překladatele jako diasporní sympatizanty herrnhutské Jednoty, kteří se pokoušeli zajistit pro sebe a další podobně smýšlející členy komunity duchovní texty vhodné k hlasitému předčítání během modlitebních schůzek.
Jako možný vzor pro sborník článek navrhuje tzv. Gemeinnachrichten, německé rukopisné periodikum Jednoty, které v sobě také kombinovalo kázání s misionářskými zprávami a deníky a bylo diasporním sympatizantům dostupné jen omezeně.
Nakonec článek charakterizuje duchovní život husinecké diaspory jako značně eklektický, ale schopný aktivní recepce různých pietistických duchovních impulzů, částečně, ale ne výhradně vycházejících z Jednoty. To je v souladu s tezí, že český raněnovověký exil hrál důležitou roli v česko-německých literárních, kulturních a náboženských vztazích.