Abstrakt
Stať se zabývá vývojem právního institutu smlouvy ve prospěch třetí osoby. Přibližuje pozici římského práva (charakterizovanou zásadou "alteri stipulari nemo potest"), změnu přístupu k tomuto institutu ve francouzském soukromém právu, která se promítla také do německé a rakouské nauky.
V návaznosti na to jsou ukázány shodné prvky současné právní úpravy s dřívější úpravou v rakouském Všeobecném občanském zákoníku.