Abstrakt
Snížená periferní i centrální citlivost k inzulinu je dána především geneticky. Metabolickým projevem je patologická utilizace glukózy jako základního energetického zdroje pro organizmus.
Pojem metabolický syndrom vyjadřuje klinické projevy této poruchy. Pokud je přítomna rovněž geneticky daná porucha funkce beta buňky, může jít k poruše glukózové homeostázy, která se zhoršuje věkem.
To je faktor neovlivnitelný, je však známa řada dalších rizikových faktorů, které ovlivnit lze. Současně známe i dnes neovlivnitelné, nebo jen obtížně ovlivnitelné faktory.
Nový náhled na klasifikaci diabetického syndromu, zpřesňování jeho fenotypu I zohlednění individuálních klinických okolností snad umožní nalézt v dohledné době lepší klíč k cílené individuální antidiabetické léčbě.