Abstrakt
Preventivní kardiologie udělala od svého vzniku (tj. od 50. let 20. století) velký pokrok, ale přesto musí řešit ještě řadu problémů. Největším z nich je určitá netečnost lékařů k doporučeným postupům v prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO), neúčinná komunikace mezi lékařem a pacientem a z toho vyplývající nízká adherence a perzistence pacientů k radám a farmakologické léčbě, a to jak v sekundární, tak v primární prevenci KVO.
Novou strategií, která se začíná prosazovat v preventivní kardiologii, je užívání polypilu, tj. fixní kombinace léků nutných pro prevenci KVO. Dále je třeba hledat další rizikové faktory a léky na snížení rizika rozvoje KVO.