Abstrakt
Syndrom krátkého střeva vzniká po rozsáhlých střevních resekcích. Klinickému obrazu dominuje malabsorbční syndrom, průjmy a další přidružené komplikace.
Zásadní význam pro dlouhodobou prognózu má zachování ilea, které má výraznou schopnost adaptace po resekčním výkonu. Pacienti se syndromem krátkého střeva jsou závislí na umělé výživě. Časně po resekci plné parenterální nutrici, později jen doplňkové.
Někdy mohou ve fázi úspěšné adaptace střeva parenterální výživu i hydrataci zcela opustit a užívat jen enterální výživu. Péče o tyto pacienty patří do rukou zkušených multidisciplinárních týmů.