Diagnostika vývojové kyčelní dysplazie. Část 1 - od novorozeneckého věku do věku před začátkem chůze
Abstrakt
Vývojová dysplazie kyčelní (VDK) je jednou z nejčastějších ortopedických abnormalit zjištěných po narození dítěte. Spočívá ve snížené kapacitě acetabula udržet hlavici stehenní kosti v kontaktu a lze ji podle závažnosti dělit na tři základní stupně: acatebulární dysplazii, nestabilitu a dislokaci.
Současné možnosti zobrazovacích metod mohou svádět k podhodnocování klinického vyšetření. "Technická" chyba zobrazovacího vyšetření bez klinického posouzení může významně ovlivnit zdravotní stav dítěte, zvláště v novorozeneckém a kojeneckém věku. V první části tohoto přehledového článku předkládáme pohled na aktuálně používané diagnostické metody VDK od narození dítěte do začátku chůze, které jsou běžně dostupné na každém ortopedickém pracovišti.
Zahrnují klinické vyšetření, základní popis sonografického vyšetření kyčlí novorozenců a kojenců a radiografické vyšetření včetně artrografického vyšetření. Při jejich osvojení lze velmi precizně vyhodnotit stav kyčelního kloubu a racionálně se rozhodnout pro způsob léčení.