Abstract
Vyjadřování společenských konvencí je jednou z oblastí výrazných mezikulturních rozdílů, které se jednoznačně odrážejí v jazyce. Ačkoliv jsou pragmalingvistické odchylky ve zdvořilosti rodilými mluvčími považovány za závažnější komunikační překážku než nedostatky gramaticko-lexikální, přesto existuje pro češtinu jako cizí jazyk jen málo studií, které by tuto oblast tzv. mezijazyka systematicky mapovaly (srov.
Mašín, 2015; Škodová, 2017). Cílem příspěvku je představit analýzu vyjadřování komunikační funkce (KF) PROSBY jinojazyčnými mluvčími češtiny.
Pro analýzu byla z kvantitativních důvodů zvolena pouze produkce realizovaná v písemné formě. Data pro analýzu jsou čerpána ze tří zdrojů: i.
Primárním zdrojem je elektronická databáze zkoušek z českého jazyka na úrovni A1 pro potřeby získání trvalého pobytu na území ČR, která je spravována Národním ústavem pro vzdělávání a není veřejně dostupná. V rámci těchto zkoušek uchazeči píší formální dopis s KF žádosti a neformální dopis s KF prosby. ii.
Doplňujícími zdroji jsou žákovské korpusy MERLIN a CzeSL. iii. Za účelem paralelního porovnání způsobů a prostředků vyjadřování dané KF byla provedena sonda mezi rodilými mluvčími, kterým byl předložen totožný úkol jako uchazečům při zkoušce z ČJ.
Analýza pokrývá projevy respondentů všech úrovní dovedností podle SERR; s ohledem na první jazyky respondentů převažují projevy ruskojazyčných a vietnamsky hovořících cizinců. Vliv prvního jazyka cizinců je součástí analýzy příslušné KF, a to jak z hlediska jednotlivých úrovní SERR, což poskytuje informace pseudo-longitudinálního charakteru, tak s ohledem na kulturní zvyklosti vyjadřování PROSBY dominujících respondentských skupin.
V neposlední řadě jsou prostředky vyskytující se v jinojazyčných písemných projevech porovnány s prezentací PROSBY ve frekventovaně užívaných učebnicích češtiny pro cizince. Metodicky jsou prostředky sloužící k vyjadřování prosby analyzovány nejprve kvantitativně a následně i kvalitativně při porovnání s územ rodilých mluvčích.