Abstrakt
Glaukom je chronická neuropatie optického nervu charakterizována progresivní ztrátou retinálních gangliových buněk a jejich axonů, topografickými změnami papily zrakového nervu spolu se ztrátou zorného pole. Vzhledem k tomu, že změny již vzniklé vlivem glaukomu jsou nevratné a že prognóza zachování dobrých zrakových funkcí pacienta je výrazně lepší při zahájení léčby již v časných stádiích onemocnění, je důležité stanovení diagnózy co nejdříve.
Klasickým vyšetřením v diagnostice glaukomu je vyšetření perimetru, tedy zorného pole. Je však známo, že výpady v zorném poli se objevují až při úbytku minimálně 30 % nervových vláken.
Proto se současná diagnostika glaukomu zaměřuje na odhalení onemocnění již v tzv. preperimetrickém stádiu, tedy ještě před vznikem výpadů v zorném poli, a to pomocí analýzy papily zrakového nervu, vrstvy nervových vláken a jejich změn v čase. Přístrojem, který výrazně napomáhá diagnostice již včasných stádií glaukomového onemocnění je Heidelbergský retinální tomograf, v současné verzi 3.
Jedná se o konfokální laserový skenovací přístroj pro získávání a analýzu trojrozměrných obrazů zadního segmentu oka. Zdrojem je diodový laser o vlnové délce 670 nm.
V diagnostice glaukomu umožňuje zobrazení a kvantitativní popis papily zrakového nervu a sledování event. změn v čase.