Autoři se zabývají problematikou akutních otrav oxidem uhelnatým, jehož existence je spojena s existencí ohně a kouře. Výskyt akutních otrav oxidem uhelnatým je s ukončením éry svítiplynu sice méně častý, ale o to bývá někdy obtížnější rychlá diagnostika a adekvátní léčba.
Na základě bohatých zkušeností s problematikou nejpočetnější sestavy nemocných na světě z obou plzeňských pracovišť v rámci Fakultní nemocnice Plzeň-Bory a Lochotín vydávají autoři doporučení, která by měla být dodržována. Tím dojde v 97 procentech nejen k zachování života postiženého, ale i k omezení výskytu komplikací, a tím i k udržení kvality života.
Diagnostický a léčebný postup demonstrují pomocí kazuistik.