Počátky ústavní léčby závislosti na alkoholu v českých zemích počátku 20. století v kontextu veřejného zdravotnictví
Abstrakt
VÝCHODISKA: Institucionální ústavní léčba závislosti na alkoholu od počátku 20. století na našem území reflektovala obdobně orientované léčebné intervence aplikované v té době v zahraniční. Přístup zaměřený na vznik a vývoj takových léčebných zařízení na našem území byl motivován nejen péčí o závislé, ale i snahou edukace o rizikovosti alkoholu směrem k různým skupinám.
CÍLE: Reflektovat počátky institucionalizované ústavní léčby závislosti na alkoholu na našem území v kontextu determinant zdraví u závislých pacientů na celospolečenské úrovni a dále komparovat první aktivity směřující k založení takového léčebného zařízení s pojetím veřejného zdraví v oblasti alkoholu. METODY: Byla použita kvalitativní analýza dokumentů, které byly sestaveny podle časového a tematického vzorce v kontextu vzniku prvních institucionalizovaných léčebných zařízení a počátků deskripce determinantů zdraví ve vztahu k paradigmatu veřejného zdravotnictví.
VÝSLEDKY: Přístup klíčových osobností k léčbě závislosti na alkoholu a abstinenčnímu hnutí nevykazuje explicitně znaky veřejnozdravotních intervencí tak, jak jsou popisovány v tehdejší literatuře, ale praktický přístup k této problematice s návrhy opatření a řešení různých otázek naplňuje svým obsahovým pojetím dnešního chápání veřejnozdravotních intervencí v oblasti prevence a léčby závislosti na alkoholu. ZÁVĚR: Na počátku 20. století abstinentní hnutí na našem území prosazovalo pragmatický přístup, zaměřený na preventivní aktivity spojené s alkoholem - snížení dostupnosti alkoholu a léčebné programy orientované nejen na abstinenční pojetí léčby, ale i následnou udržovací abstinenci.
Díky osobnostem, které tento přístup prosazovaly, považujeme jejich přístup za veřejnozdravotní intervence tak, jak je chápeme v dnešním pojetí.