Založení Skupiny Surrealistů v ČSR v březnu 1934 bylo připravováno přinejmenším vývojem od roku 1929/1930, tedy z doby rozpadu Devětsilu a založení Levé fronty. Nezval a Teige zdůrazňují v době založení skupiny surrealistů vývojovou linii v české avantgardě, která vedla k surrealismu a která není zdaleka ukončena.
K této linii patří také romanticko-symbolistická genealogie českého surrealismu s Karlem Hynkem Máchou v čele. Podstatná je však z hlediska sociokulturního mezinárodní aktivita Skupiny surrealistů v ČSR, intenzivní spolupráce s pařížskými surrealisty, demonstrovaná v dubnu 1935 - při návštěvě André Bretona a Paula Eluarda v Praze.
Jako francouzští surrealisté byli také surrealisté v ČSR konfrontováni s ideologií a terorem totalitních diktatur v stalinském Rusku a hitlerovském Německu.