Kniha představuje kritickou edici překladu prvního dílu pamětí lékaře Jana Theobalda Helda (1770-1851), který byl činný v pražských nemocnicích a opakovaně vykonával i funkci děkana lékařské fakulty. Byl též rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Jeho rozsáhlé paměti, původně přeložené (avšak dosud nevydané) Jindřichem Květem, představují cennou sondu do intelektuálního i kulturního života pozdně osvícenské Prahy.