Kapitola se věnuje popisu jedné vyučovací hodiny francouzštiny jako cizího jazyka. Hodina je charakterizována jako příklad zúčastněného (konstruujícího) poznávání.
Forma i obsah hodiny jsou v souladu s jejím cílem, tedy s motivací žáků k dalšímu studiu cizího jazyka. Hodina byla uskutečněna na pražské základní škole s žáky ve věku 10-11 let.
Učitel žáky uvádí do poznání, které obsahově pracuje se slovní zásobou z oblasti představování se a zvířat. V hodině jsou využívány zejména činnosti založené na gestech a herních prvcích.
Analýza výukové jednotky obsahuje popis koncepční, tematické a kompetenčních úrovně, dále vysvětlení přístupu k učení (se) založeném na imitaci a pozitivním mezijazykovém transferu a konečně ujasnění toho, proč jsou výsledky podobně koncipovaných hodin většinou velmi uspokojivé. Mezi další problematiku textu patří obecnější didaktická a pedagogická témata, např. otázka motivace, struktura didaktické jednotky, mnohojazyčnost, strategie učení, herní prvky ve v procesu učení (se), rozdíl mezi učením a osvojováním jazyka nebo úvahy o humanisticky orientované výuce.