Korelace artroskopického a MR nálezu u sportovně aktivních pacientů s klinicky suspektní lézí acetabulárního labra - výsledky prospektivní studie
Abstrakt
V poslední době se stále více setkáváme s mladými a sportovně aktivními pacienty trpícími chronickou bolestí v kyčelním kloubu. Příčiny bolesti mohou být různé.
Do diferenciální diagnostiky je třeba zahrnout syndrom femoro-acetabulárního impingementu (dále FAI), kyčelní dysplázii, avaskulární nekrózu, koxartrózu, syndromy lupavé kyčle, volná tělíska, léze ligamentum capitis femoris, chondrální defekty a velmi často také labrální léze acetabula. Prosté rentgenové (dále RTG) snímky nebo počítačová tomografie (dále CT) zpravidla dostatečně prokazují strukturální deformity kyčelního kloubu, nikoliv však případné poškození labra.
Zatímco konvenční magnetická rezonance (dále MR) velmi dobře zobrazuje afekce kosti, kostní dřeně a patologie extraartikulární, MR artrografie (dále artroMR) je efektivnější při zobrazování intraartikulárních patologií, a to především chondrálních a labrálních lézí, zejména při použití přístrojů se silnějším magnetický polem (3T) a vyšší rozlišovací schopností. Léze labra, jak prokazují publikované studie, jsou běžným nálezem u stárnoucí kyčle a mohou být součástí procesu degenerace.
Typicky je nacházíme jako výsledek mikrotraumatizace u FAI či při statickém přetěžování u kyčelní dysplázie. Méně často může být jejich příčinou drobné trauma nebo větší úraz, např. luxace kyčelního kloubu nebo fraktura acetabula.
Poškození labra se klinicky projevuje nejčastěji bolestí v třísle, lupáním, blokádami a algickým omezením hybnosti v kyčelním kloubu. Při klinickém vyšetření bývá u labrální léze typicky bolestivá vnitřní rotace při flexi 90° za současné addukce v kyčli (FADDIR test).
Někdy se u těchto pacientů vyskytuje také Trendelenburgovo znamení, jako známka oslabení abduktorů kyčle. Labrální léze se vyskytují se stejnou frekvencí u obou pohlaví a lze je zjistit u všech věkových skupin.
Studie uvádějí, že nejčastěji dochází k ruptuře labra v jeho anterolaterální části, zejména pak v anterosuperiorním kvadrantu acetabula. Méně často však může docházet i k poranění dorsolaterální části labra.
Cílem naší prospektivní studie bylo provést korelaci artroMR a artroskopických nálezů u sportovně aktivních pacientů s klinicky suspektní labrální lézí kyčelního kloubu. Naší snahou bylo zjistit přínos provádění artroMR pro klinickou praxi před zvažovanou artroskopií (dále ASK) kyčelního kloubu.