Abstract
Vedle desítky let zkoumaného jezera Švarcenberk v severní části Třeboňské pánve byla v posledních letech objevena další bývalá jezera na asi dvaceti místech. Pánve rozsahu desítek až stovek metrů v průměru, dnes většinou využité jako rybníky, obsahují pod vrstvami rašeliny sediment typu gyttja dosahující mocnosti desítek centimetrů až cca 11 m.
Usazování jezerních sedimentů začalo v období pozdního glaciálu zhruba před 15 000 lety, jak usuzujeme z mezi pánvemi vesměs analogického sedimentárního sledu a orientačních palynostratigrafických datování. Mnohé indicie a analogie se současným Jakutskem naznačují, že by mohlo jít o pánve typu alas, vzniklé selektivním táním permafrostu, tedy geomorfologický jev dosud v takto nízkých zeměpisných šířkách neznámý.
Jezera trvala po různě dlouhou dobu, v případě menších jezerních pánví se zazemnila a přešla v rašeliniště ještě patrně v období pozdního glaciálu, několik největších jezer přetrvávalo i během holocénu. Zdá se, že největší z jezer mohlo existovat až do počátku novověku, kdy se stalo součástí rozsáhlejšího rybníka.
Podrobně radiokarbonově datované vrty sedimenty tří vybraných jezer přináší pro dříve nezaledněnou oblast střední Evropy nebývale podrobný záznam o minulých změnách prostředí. Charakter záznamu podpořený 14C daty velmi pěkně odráží známé klimatické oscilace spojené s odezníváním posledního glaciálu.
Zvýšenou erozí (indikovanou mezi mnoha studovanými proxy např. vyšším zastoupením Ti v sedimentech zjištěných XRF měřeními) se v oblasti projevily období staršího dryasu, chladná oscilace uvnitř allerodu, mladší dryas a patrně také paleolitické a mezolitické osídlení u jezer. Naopak období klidnější sedimentace, zřejmě v důsledku většího rozvoje vegetace v povodí jezer, korespondují s interstadiály bolling a allerod a s holocénem.
Jezera na Třeboňsku tak představují pro naše podmínky nebývalý archiv o změnách klimatu a prostředí v pozdním glaciálu a holocénu. Vybízí k pokračování výzkumů s využitím dalších proxy, případně k jemným analýzám zaměřeným na studium nějakého vybraného období nebo konkrétního klimatického výkyvu.