Tradiční makroskopické indikátory fyziologického stavu smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.), jako je odlistění koruny a barevné změny jehlic, patří k nejběž- něji používaným metodám velkoplošného sledování zdravotního stavu porostů (ICP Forest 2016, ICP Forests Manual 2016).
Je zřejmé, že odlistění koruny je projekcí mnoha let vývoje stromu a nepostihuje jeho současnou vitalitu (Klap a kol. 2000; Dobbertin, Brang 2001). K posouzení vitality stromu, potenciálu pro obnovu koruny, je třeba použít další makroskopické indikátory, jako např. zastoupení vývojových směrů pupenů (Albrechtová 1997; Polák 2005; Polák, Albrechtová, Rock 2006; Polák a kol. 2006, kapitola 11) nebo retrospektivní hodnocení vývoje a růstu větví (Cudlín, Novotný, Chmelíková 2001).
Během let 1998-2003 probíhal výzkum vitality homogenních smrkových po- rostů na pěti výzkumných plochách v západním (plochy 1-3) a středním (plo- chy 4, 5) Krušnohoří s použitím kombinace makroskopických, biochemických, strukturálních a spektrálních analýz (kapitola 20, Albrechtová a kol. 2001). Stanoviště jsou detailně popsána v kapitole 20, tabulka 26 (stanoviště Přebuz 21, Přebuz 40, Přebuz 41, Kovářská 39 a Černý potok 35).
V této kapitole se zaměříme na výsledky a interpretaci dat získaných s použitím makroskopic- kého indikátoru hodnocení vitality stromu na základě zastoupení vývojových směrů pupenů, což je metodicky popsáno v kapitole 11. Připomínáme, že kritérium je uplatňované na vegetativních pupenech smrku, které dávají vznik novým výhonům v koruně.
Kritérium umožňuje makroskopicky (po rozříznutí pupenu) rozeznat dva základní směry, kterými se může vývoj vegetativních pupenů smrku ztepilého ubírat: (1) pupeny rostoucí, které dávají vznik novým výhonům, (2) pupeny nerostoucí, které se pravidelného růstu neúčastní, a ty je pak možné dělit podle toho, zda si zachovaly (pupeny spící) nebo nezachovaly (pupeny odumřelé - abortované) růstový potenciál.