V souvislosti s rehabilitací dvojjazyčných aktivit ve výuce cizích jazyků se znovu otevírá debata o roli překladu a tlumočení. Jejich systematické zařazování do výuky má prokazatelně pozitivní vliv nejen na samotný učební proces a rozvoj jednotlivých jazykových dovedností, ale může též přispět k osvojení základní překladatelsko-tlumočnické kompetence, označované jako tzv. pátá jazyková dovednost, kterou student zužitkuje v řadě situací v osobním i profesním životě.
Efektivní zapojení translačních aktivit jako plnohodnotné součásti jazykové výuky nicméně předpokládá překonání několika obtíží. Jako klíčová se pro jejich vyřešení jeví spolupráce lingvodidaktiky s translatologií.