Abstrakt
Jednou z problematik fenoménu trampingu je vztah ke krajině, přírodě a její uchopení ve vlastním svébytném obrazu. Základní podstatou této činnosti je především trávení času v přírodě, v lesích, mimo město.
Toto trávení volného času v přírodě probíhá v trampingu ve dvou hlavních rovinách. První rovinou je volné táboření, někdy nazývané stanaření, druhou rovinu pak tvoří osadničení (pobývání na trampské osadě).
Tyto dvě roviny trampingu jsou dnes stále aktuální a mezi trampy velmi oblíbené. Každá z těchto pomyslných cest však prošla svým kulturně-historickým vývojem a v dnešní době má již každá tato cesta svou svébytnou povahu.
Stejně jako trampové, kteří se přiklání buď k rovině divokého táboření, nebo jsou obyvateli stálých trampských osad. Snahou tohoto příspěvku je přiblížit situaci v současných trampských tábořištích (campech) a osadách.