VÝCHODISKA: Konzumace alkoholu v období dospívání představuje závažné riziko pro budoucí zdraví daného jedince. Úroveň pití mezi českými nezletilými patří dlouhodobě k nejvyšším v Evropě. CÍLE: Analýza prevalence nadměrné konzumace alkoholu u mladistvých Čechù a zhodnocení jejího vývoje za posledních přibližně 20 let.
Identifikace vybraných rizikových faktorù souvisejících s rozdílnou úrovní pití u současných českých adolescentù. METODY: Kvantitativní analýza dat z výběrového šetření zaměřeného na rizikové chován í české mládeže.
Korelační a regresní analýza, víceúrovňové modelování. SOUBOR: Individuální data z mezinárodní studie ESPAD (1995-2015), celkem 6 prùřezových vln.
Reprezentativní údaje o českých dospívajících ve věku 16 let (N=2 738 až 5 399) s proporcionálním zastoupením pohlaví, typu navštěvované školy a kraje. VÝSLEDKY: Prevalence nadměrného pití v posledním období klesla (rok 2015).
Nejrizikovější skupinou v daném ohledu jsou i nadále chlapci studující na odborných učilištích (bez maturity). U adolescentù pocházejících z neúplných rodin, se špatnými vztahy k rodičùm, s vysokým stupněm sociálního odcizení a s celkově nízkou spokojeností se svým životem se nadměrná konzumace alkoholu vyskytuje významně častěji. Častější je rovněž u dospívajících pocházejících z rodin s nižším vzděláním a s vyšší finanční zámožností.
ZÁVĚRY: I navzdory výraznému poklesu prevalence nadměrného pití mezi českými adolescenty zùstává tato problematika i nadále výzvou pro státní zdravotní a drogovou politiku. Článek dokládá, že úroveň pití je i nadále významně podmíněna jak individuálními faktory u daného jedince, tak i faktory širšího sociálního charakteru, ve kterých jedinec dospívá (rodinné a školní prostředí).