Abstrakt
Karcinom pankreatu je malignom se značně nepříznivou prognózou; 5leté přežití nepřesahuje 6 %. Jedinou šancí pacientů na delší přežívání je časná diagnóza ve stadiu onemocnění, kdy je možné provést kurabilní resekční výkon. Časná diagnóza karcinomu pankreatu se přes moderní diagnostické metody příliš nedaří.
Navíc i v případě časné detekce je dlouhodobé přežívání pacientů stále neuspokojivé. Přitom již na počátku onkogeneze dochází na úrovni biomolekul ke změnám, které mohou být za využití speciálních metod detekovatelné.
Tyto metody mají potenciál detekovat dostatečně specifický biomarker časného karcinomu pankreatu. Na Interní klinice 1.
LF UK a ÚVN - Vojenské fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byla provedena pilotní studie s využitím metod molekulové spektroskopie. Spektroskopicky byla porovnávána plazma pacientů s karcinomem pankreatu a plazma zdravých kontrol.
Molekulová spektroskopie ukázala signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, což je ilustrováno v popise výsledků studie. Tato metoda může být tedy vhodným nástrojem umožňujícím objev specifického biomarkeru časného karcinomu pankreatu.
Získané výsledky vedou k zamyšlení nad praktickým přínosem všech potenciálních biomarkerů. Může nastat situace, kdy daný biomarker bude u pacienta pozitivní, ale na dosud dostupných zobrazovacích metodách nebude přítomen žádný přesvědčivý morfologický korelát.
S tím je spojená i otázka, zda lze jen na základě pozitivity tohoto biomarkeru indikovat resekční výkon a eventuálně, jaký zvolit typ výkonu.