Abstrakt
Jubilejní rok 2015 přinesl řadu nových podnětů pro další husovské bádání. Patří mezi ně i opakovaně publikovaný výklad rakovnického archiváře Jana Krška, který výrazně zpochybňuje historicitu Husova pobytu na hradě Krakovci v roce 1414 a nabízí jiné alternativy místa jeho přebývání před cestou do Kostnice (Bechyně, Praha).
S poukazem na dosud údajně neznámou poznámku obsaženou v pražském rukopise relace Petra z Mladoňovic (Knihovna Národního muzea, sign. VIII F 38) Krško také tvrdí, že mistr Jan odjel na koncil z Prahy.
P ředložený příspěvek prezentuje aktuální stav zpracování tématu, shrnuje dosavadní diskusi a na základě autorova vlastního výzkumu na ni konstruktivně navazuje. Opíraje se o širokou škálu použitých zdrojů, přináší ucelenější a kritický pohled na diskutované otázky.
Ukazuje, že Krškův výklad vychází z příliš malé pramenné základny a je zatížen mnoha omyly a nesrovnalostmi, a dospívá k těmto závěrům: 1. Zpráva o Husově pobytu na Krakovci pochází od přímých pamětníků a je obsažena ve dvanácti textech Starých letopisů českých.
O její historicitě není třeba pochybovat. 2. Alternativu, že mistr Jan před cestou do Kostnice dlel na Bechyni u Jindřicha Lefla z Lažan, prameny jednoznačně vylučují. 3.
Na Krakovci Hus pobýval nejspíše od července 1414, jak běžně uvádí literatura. 4. Pochybnosti o tom, zda do Kostnice odcestoval právě z Krakovce, nepostrádají relevanci a nejsou ničím novým.
V české historiografii mají hluboké kořeny, sahající až do 16. století, a velmi frekventované jsou i v literatuře německé. Opisovačova věta v pražském rukopise Mladoňovicovy relace není novým objevem (byla již třikrát edičně zpřístupněna) ani nedokazuje, že se Hus se svým doprovodem ve čtvrtek 11. října 1414 vypravil na koncil z Prahy.
Absence dokladů Husovy přítomnosti v hlavním městě v září a na počátku října naopak svědčí spíše pro odjezd z Krakovce. Tato otázka tak zůstává nadále otevřená.