Příspěvek vychází z výzkumu filmové adaptace jako intersémiotického překladu v kontextu současné translatologie a zkoumá převod Shakespearovy tragédie Macbeth do kulturně specifických a výrazně neevropských kontextů. Důraz je přitom kladen na japonský snímek Krvavý trůn režiséra Akiry Kurosawy (1957).
Procesy, které lze na základě jednoho výchozího a několika cílových komunikátů vypozorovat, nesouvisí pouze s překladem literárního díla do audiovizuální podoby, ale rovněž s překonáváním mezikulturní hranice, na něž běžná překladatelská či adaptační měřítka a hlediska často nestačí.