Článek analyzuje pojetí práce v klášterním prostředí a zabývá se rovněž poměrem mezi tělesnou a duševní prací (vita activa a vita contemplativa), mezi praktickou činností a vnitřním klidem u Bernarda z Clairvaux. Autorka se v úvodu vrací k počátkům mnišství a Augustinovu textu De opere monachorum, který založil tradici kladného přístupu k fyzické práci v monastickém prostředí.
Dále seznamuje s přístupem k těmto otázkám v Benediktově řeholi, normativním textu západního mnišství. Po analýze Bernardových latinských textů (zejména spisu Apologia ad Guillelmum abbatem a kázání) dospívá k závěru, že ačkoli se Bernard hlásí především ke kontemplativní činnosti, přičítá i fyzické práci rovněž důležitou roli.
Oba úděly tak chápe jako komplementární činnosti, kterých je v životě klášterního společenství zapotřebí.