Abstrakt
Kniha Po českých stopách na Daruvarsku pojednává o minulosti a přítomnosti české menšiny v Chorvatsku, konkrétně v oblasti, v níž se soustředí nejpočetnější část českého osídlení ve Slavonii, ve městě Daruvar a přilehlých obcích. Daruvar představuje jádro českého osídlení, jakož i jeho společenské, kulturní i administrativní centrum.
Své sídlo zde má Svaz Čechů v Republice Chorvatsku, zastřešující organizace českých besed a folklorních spolků, českých mateřských a základních škol, české vydavatelské instituce Jednota aj. Právě do daruvarského regionu, kde je procentuální podíl Čechů na celkovém počtu obyvatel nejvyšší, směřovaly výzkumné cesty autorů publikace s cílem popsat dějinné milníky, které utvářely současnou podobu české krajanské menšiny v Chorvatsku, tj. v prostoru, který osidlovali jejich předci od konce 18. století, v době existence tzv.
Vojenské hranice na tomto okrajovém území habsburské monarchie. Výzkum byl založen na dvou komplementárních přístupech.
První přístup využívá metody klasické historické práce a spočívá ve sledování historie českého osídlení území dnešního Chorvatska. Vychází ze studia a dokumentace dochované pramenné materie a z její historické analýzy.
Na poznání historické dimenze navazuje deskripce současné podoby života krajanů za využití kvalitativní metodologie, včetně narativních rozhovorů s pamětníky, jejichž výpovědi poskytují širší rámec pro uchopení událostí 20. století s přesahem do současnosti. Oba přístupy usilují o interdisciplinaritu, využívajíce poznatky z různých vědních oborů, od historie, přes sociologii a antropologii, po lingvistiku.
Usilujeme o to odhalit podoby soukromého života krajanů, jak se české kořeny dosud odrážejí v každodenním životě krajanů, včetně problému jejich identity a otázky druhé vlasti. Je pojednáno o základních kamenech mozaiky vytvářející identitu Čechů ve Slavonii, mezi něž patří jednak jejich specifická kultura odrážející se ve vlastní umělecké tvorbě, folkloru i ve vnímání vlastní role v tomto prostoru, se zvláštním zřetelem k občanské válce v 90. letech 20. století, a jednak čeština, jako dosud živý jazyk určený k dorozumívání doma i ve veřejném prostoru.
Krajanské komunity v Chorvatsku dodnes žijí v odkazu země svých předků. Přítomnost Čechů v Chorvatsku je nicméně případem nekonfliktního soužití, neústícím ani v úplnou asimilaci na jedné straně, ani v etnické střety, k nimž nelze říci, že by nebyla příležitost, na straně druhé. Řečeno slovníkem moderních migračních studií představuje koexistence české menšiny v Chorvatsku modelový příklad inkluzivního začlenění imigrantů do přijímací země.
Autoři monografie představují čtenáři svědectví o Češích v Chorvatsku, jako zástupců Čechů v cizině, kteří náležejí k celostnímu pohledu na české dějiny, potažmo českou kulturu i českou národní identitu, která představuje specifické kulturní dědictví, o něž je třeba pečovat.