Statě zahrnuté do výboru pocházejí jak ze samizdatových publikací, tak z porevolučních sborníků a periodik. Nejstarší texty jsou filosofického zaměření a jsou olivněny francouzským filosofem Paulem Ricoeurem.
Další se soustřeďují na vztah vědy a poznání a proměny myšlení i společnosti jak v situačním kontextu porevolučního období, tak s obecnějším přesahem ke globální perspektivě. V textech z tohoto období prosvítá těžiště autorova zájmu - povstávání živého tvaru - jež se formovalo do Neubauerovy koncepce tzv. eidetické biologie.
Dvacet esejů přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Svět zde není vnímán očima tradiční přírodovědy jako výskytiště lhostejných a nesouvisejících objektů, jejichž existence je určována neměnnými přírodními zákony či náhodou.
Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako propojený celek, jehož smysl se ukazuje velmi konkrétně v každé jednotlivé bytosti a její podobě. Podoby a tvary tak nejsou náhodné, vše živé v nich zjevuje své nitro, svou svébytnou interpretaci světa.
Cesta z chladné objektivní reality zpět do přirozeného prostoru podob, tvarů, rozpoznávání a interpretace je pro člověka zároveň cestou domů, do světa, který můžeme společně sdílet a jehož povaha se v nás zrcadlí. Kniha navazuje na výbor "O počátku, cestě a znamení časů" vydaný nakladatelstvím Malvern v roce 2007.
V závěru obsahuje publikace vzpomínkové texty Neubauerových přátel a spolupracovníků.