Charles Explorer logo
🇨🇿

Geoarcheologický výzkum jeskyně Kaptar Kamar v jižním Uzbekistánu

Publikace na Přírodovědecká fakulta, Filozofická fakulta |
2017

Abstrakt

Jeskyně Kaptar Kamar byla vytipována v roce 2016 českou archeologickou expedicí vedenou Ladislavem Stančem, jako potencionálně vhodná pro studium jak klimatických změn, tak ekologických strategií člověka. Jde o relikt staršího jeskynního systému.

Vchod do jeskyně je 29,5 metrů široký a samotná jeskyně je cca 30,5 metrů dlouhá, přičemž výška ve vstupní části je 25,3 m a 10,3 m v zadní části. Geomorfologický tvar jeskyně je výsledkem dlouhodobých procesů.

Povrch jeskyně se svažuje směrem k východu, přičemž minimálně jedna terasová úroveň tvořená kolapsem stropu a překryta koluviálními sedimenty byla identifikována v centrální části jeskyně. Tyto sedimenty jsou tvořeny jemnozrnnými silty s příměsí vápencového detritu.

Provenience jemnozrnného siltu je eolická. Mimo to, byly identifikovány v přední části jeskyně proplástky siltu, který vykazuje parametry spraše ukládané in situ.

Další sedimenty "in situ" byly identifikovány v nejzazších částech jeskyně. Jde o exkrementy ovcí a koz.

Posledním typem sedimentů identifikovaných při výzkumu jsou výplně vanovitých sníženin a jde téměř výhradně o zbytky odpadu z ohnišť. V rámci zjišťovacího průzkumu byla jeskyně během sezóny 2017 rozdělena do geometrické sítě, ve které bylo postupně zvoleno pro testovací výkopy celkem 12 čtverců o rozměrech 1 x 1 m.

Tyto čtverce byly systematicky exkavovány po 10 cm mechanických horizontech (XU units) ze kterých byly odebírány sedimenty na další environmentální analýzy a na floatování makrozbytků. Exkavované sedimenty byly na místě sítovány přes síta o průměru ok 3 mm s cílem získat archeologický materiál, kosti a uhlíky na identifikaci a datování.

Jednotlivé artefakty byly separátně zaměřovány. Vzniklé sedimentární profily byly nakresleny a z hlavních litologických jednotek byly odebrány mikromorfologické vzorky a vzorky pro DNA.

Dva hlavní profily byly detailně vzorkovány s krokem 5 a 10 cm. Celkem byly odebrány 4 OSL vzorky a množství vzorků pro radiokarbonové datování.

Z archeologického výzkumu vyplývá, že jeskyně byla poměrně intenzivně vizitována v době bronzové a v době železné. Archeologické nálezy z této doby byly nalézány jak v již zmíněných koluviálních sedimentech, tak ve výplních vanovitých prohlubní, kde jsou často vázány na ohniště vyplněná propálenými exkrementy a uhlíky.

Překvapením však byly nálezy neolitické keramiky, která nebyla doposud v této oblasti identifikována. Byla nalezena v již zmiňovaných exkrementech v nejzazší části jeskyně, která je relativně dobře chráněna proti povětrnostním podmínkám.

Jedná se o hrubě zpracovanou tmavou keramiku z nevytříděného písčitoprachovitou materiálu a s příměsí skořápek jako ostřiva. Jeden nález pravděpodobně mousterienského hrotu je známkou možného osídlení lokality i během starších období, nebyl však nalezen in situ.

Sedimentární záznam jeskyně, který se v sezóně 2017 podařilo odhalit, pokrývá se největší pravděpodobností větší část holocénu. Je pravděpodobné, že pleistocenní sedimenty jsou v tomto případě chráněny spadlým stropem jeskyně.

Klimatické výkyvy byly prozatím zaznamenány především změnou litologie (zóny vyšší iluviace, akumulace jemnozrnných karbonátů nebo karbonátů ze skapové vody) a stejně tak i předstihovým zooarcheologickým výzkumem. Většina identifikovaných kostí sice náleží domestikovaným zvířatům (ovce, krávy, pes, osel), případně relativně aridní mikrofauně, ptákům a mollusca, byly zde však také identifikovány vrstvy s mikrofaunou zahrnující ryby a žáby, tzn. faunu náročnější na humidní podmínky.

Prozatím, bez konkrétního radiokarbonového nebo OSL datování nelze propojit jednoznačně všechny exkavované profily. Ze získaných dat je však jednoznačné, že v jeskynním záznamu je vzhledem k sedimentům vznikajícím v současném typu klimatu zahrnuto několik extrémně aridních fází (reprezentovaných proplástky spraše) a minimálně jedna mnohem humidnější fáze (reprezentována faunou náročnější na vodu).

Nejdůležitějším zjištěním se ukázal nález neolitické keramiky, která dokládá pastevecké osídlení pro tuto oblast z doby neolitu. Doklad paleolitického osídlení nebyl bohužel v této sezóně stoprocentně doložen a glaciální sedimenty jsou pravděpodobně zachovány až pod mocnou vrstvou vápenců opadaných ze stropu jeskyně.