Transnacionální demokracie a lidská práva: Beckovo uplatňování kosmopolitismu a Habermasova perspektiva demokratické juridifikace
Abstrakt
Současné rozvětvené diskuse o společném evropském modu vivendi jsou do značné míry určovány diskusemi mezi obhájci evropské integrace a evropského statutu na straně jedné a euroskeptiky kriticky upozorňujícími na slábnutí národního státu, nedostatečnost demokratických mechanismů souvisejících s byrokratizací, neúčinnost společné evropské měny, absenci a nemožnost vybudovat evropskou kulturu a řadu dalších problematických bodů na straně druhé. V souvislostech této strukturace perspektiv je vhodné hned na začátku uvést, že před několika lety zesnulý sociolog Ulrich Beck stejně tak jako jeden z nejvlivnějších evropských názorových vůdců Jürgen Habermas patří do skupiny zastánců obhajujících reformování Evropské unie, společnou měnu i legitimitu evropských institucí včetně jejich správy, apod.
Strukturální podobnosti Beckova a Habermasova pohledu na evropskou problematiku jsou dále umocněny i tím, že jejich metodologická východiska jsou ukotvena v paradigmatu Kritické teorie a do značné míry překrývajícím se pojmovém aparátu; zatímco Habermas spatřuje emancipativní východisko v komunikaci a poradní demokracii v souvislosti s korelátem historické formy veřejnosti, Beck podrobně rozpracovává svoji koncepci kosmopolitanismu, postupně nahrazující politiky národních států stejně tak jako světonázory jejich občanů (Beck and Beck-Gernsheim: 190). Ulrich Beck i Jürgen Habermas se zamýšleli nad otázkami transnacionální demokracie, Evropské Unie, demokratické juridifikace, lidských práv a zejména významu porušování lidské důstojnosti.
Jejich úvahy jsou věnovány i podstatě kosmopolitanismu, účinnosti Mezinárodního trestního soudu, husté síti nadnárodních organizací a legitimitě přednosti nadnárodního práva před národním právem (uskutečňovaného především prostřednictvím struktur Organizace Spojených Národů (OSN)), mocenským vlivem znovuobnovení německého státu v globálních souvislostech, apod. Přes řadu podobností jejich perspektiv se v této stati pokusíme zvýraznit distinkce mezi Beckovým a Habermasovým pojetím institucionálních předpokladů evropského prostoru, jejich konceptualizací lidských práv a kritickými postoji vůči politice německé kancléřky Angely Merkelové.