Abstrakt
Zkoumáme, jakými strategiemi jsou označeny základní aktanty (core arguments) v indoevropských jazycích s pádovou morfologií. Koncept základních aktantů je v Universal Dependencies stěžejní, někdy je však obtížné ho namapovat na terminologie tradičně používané v jednotlivých jazycích.
Přezkoumáváme metodologii popsanou Andrewsem (2007) a přidáváme stručné definice některých základních pojmů. Statistiky z 26 treebanků UD ukazují, že ne všichni poskytovatelé dat definují hranici mezi základními (core) a nepřímými (oblique) argumenty stejně.
Proto navrhujeme úpravu a upřesnění anotačních pravidel, které zlepší konzistenci napříč treebanky na jedné straně a bude více slučitelné s tradiční gramatikou na straně druhé.