Abstrakt
Studie poukazuje na problematičnost snah prostřednictvím legislativních opatření eliminovat hazardní hry. Jejich účinnost snižovalo nejasné vymezení hranice mezi povolenými společenskými hrami a hazardními i relativně nízké sankce.
Zejména v lázních movitá klientela vykazovala sklon k hazardním hrám a tím se vytvářel prostor pro aktivity profesionálních hráčů zahraničních i domácích, jejichž činnost často kryly uzavřené prostory hotelů, restaurací, kaváren apod. Propad ziskovosti lázní v letech světové hospodářské krize vedl po vzoru v zahraničí k vytýčení požadavku sanovat je z výnosu veřejných heren přístupných jen cizím státním příslušníkům.
Vládní koalice však své negativní stanovisko k veřejným hernám nezměnila. Legislativní i policejní opatření vytlačily hazardní hry z veřejného prostoru a snížily jejich rizikové dopady v sociální oblasti.
Nemohly však plně zabránit skrytému provozování hazardu.