Příspěvek je věnován rozboru filmových adaptací Haškových Osudů dobrého vojáka Švějka. Konstrukce Švejkovy postavy je na pozadí předložené komparace jednotlivých filmových verzí analyzována co by emblematická, "plochá" postava, nekonzumovaná zápletkou - tj. středoevropská analogie superhrdiny.
Příspěvek se zabývá i podobností mezi Haškovou konstrukcí textu a fenomenologickou metodou uzávorkování (epoché).