Abstrakt
Konference byla společně pořádána Právnickou fakultou UK společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a týkala se především speciálního zákona známého jako "Lex Schwarzenberg". Cílem konference bylo připomenutí "Lexu Schwarzenberg" a s ním souvisejících otázek, ale také zasazení problematiky do dobových reálií a komparace s jinými podobnými případy vyvlastnění majetku šlechtických rodů.
Hlavní přednášku úvodního bloku přednesl děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Ve svém příspěvku se pokusil vykreslit stěžejní dobové tendence ovlivňující společenské změny v majetkoprávní rovině, a tudíž i genezi "Lex Schwarzenberg".
Kořeny těchto změn lze sledovat v londýnském i moskevském exilu, stejně tak v prostředí domácího odboje. Profesor Kuklík upozornil na zásadní skutečnost spočívající v neexistující vůli navrátit poměry v osvobozeném Československu do jeho prvorepublikové éry.
Válečný vývoj byl naopak podle Kuklíka chápán jako příležitost ke změnám, což vytvořilo předpoklady i pro následnou vlnu znárodnění, k němuž vedly důvody jak politické, tak ekonomické. Ty se rovněž odrazily v pohledech na poválečnou restituci.
Princip restituce byl sice p řijímán, ovšem jen do určitého rozsahu majetku. Zároveň do něho významně promlouvalo posuzování osoby vlastníka.
Na Jana Kuklíka navázali zástupci nejmladší generace právních historiků, Daniela Němečková a Lukáš Blažek z Právnické fakulty UK. Ve svých referátech se věnovali konkrétním fenoménům, které v letech tzv.
Třetí republiky ovlivnily majetkové vztahy, a sice retribučnímu soudnictví a revizi pozemkové reformy. Ve druhém tematickém bloku se pozornost zaměřila přímo na zákon č. 143/1947 neboli "Lex Schwarzenberg".
Zahájila jej studentka právnické fakulty Tereza Blažková, která se soustředila na historicko-právní rozbor zmiňovaného zákona. Upozornila na oproti dnešku odlišné chápání prvorepublikové právní vědy spočívající ve směšování správních aktů a normativních právních aktů.
Tereza Blažková se dotkla také přijímání zákona v Národním shromáždění a upozornila na účelovou argumentaci poslanců a některé jejich protichůdné postoje. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra se následně zaměřil na otázky související obecně s postavením šlechty nejen v kontextu Třetí republiky, ale novodobé české společnosti jako takové a Na tomto půdorysu Hazdra vylíčil životní příběh Adolfa Schwarzenberga, na jehož majetek "Lex Schwarzenberg" dopadl. Poslední konferenční blok rozšířil pohled na "Lex Schwarzenberg" o další příklady konfiskace majetku někdejších šlechtických rodů.
Jmenovitě se o to postarali Jan Županič s Václavem Horčičkou z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Miloš Hořejš z Národního technického muzea. Pohovořili o osudech Colloredo.Mannsfeldů, Lichtenštejnů a Czerninů.
Odbornou část konference završil diskusní panel s potomky šlechtických rodů. Pozvání přijali Tomáš Czernin a Karel Schwarzenberg.
Konference Lex Schwarzenberg a pozemkové změny v Československu po roce 1945 se setkala s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti.