Kapitola popisuje vznik a vývoj dvora Rudolfa II. (1552-1612), jehož residencí byla od roku 1583 Praha. Císař sice nezměnil ani strukturu ani organizaci svého dvora, ale podporoval přijímání nových členů.
Výsledkem této strategie byl dvůr čítající na konci jeho vlády (1612) téměř 1100 lidí.K nově přijatým patřili především dvořané, kteří representovali svého vladaře či uspokojovali jeho osobní potřeby a záliby. Do povědomí veřejnosti vešel kulturní a společenský život na dvoře, stejně jako aféry, které provázely císaře a jeho nejbližší okolí.