Studie se snaží zasadit postavu Jana Husa do Masarykova pojetí náboženství, poukázat na souvislosti jeho pochopení Husova přínosu ke smyslu českých dějin a zejména zhodnotit Masarykovu interpretaci Husovy nauky o církvi. Dále poukazuje na odlišnosti mezi Masarykovým výkladem Husovy eklesiologie a mezi tím, co sám Hus vypovídá ve svém traktátu O církvi.
Závěr se snaží charakterizovat konvergence mezi Masarykovým a Husovým myšlením i jednáním.