Proč jsou reflexivní teorie sebevědomí problematické? Několik poznámek k otázce sebevědomí a pojmu Já
Abstrakt
Cílem předkládané kapitoly je představit reflexivní a prereflexivní teorie sebevědomí a předložit argumenty proti první z nich. V první části textu jsou nastíněny základní rysy obou teorií a je představen pojem mojskosti, pomocí něhož je označen jedinečný a invariantní přístup sebevědomého subjektu k jeho vlastním prožitkům z perspektivy první osoby.
Studie se dále snaží prokázat, že invariantní způsob danosti či spíše manifestace prožitků v perspektivě první osoby může sloužit jako základ pro vysvětlení synchronní i diachronní jednoty našeho vědomého života. Je rovněž ukázáno, jak mohou zastánci reflexivní teorie sebevědomí úspěšně čelit standardní námitce, že jejich teorie vede k nekonečnému regresu.
Ve druhé části kapitoly představuji odlišné argumenty proti reflexivním teoriím sebevědomí a pokouším se rekonstruovat argument z nekonečného regresu novým způsobem ve světle mojskosti prožitků. Celkově vzato se studie snaží ukázat, že problémy spjaté s reflexivními teoriemi sebevědomí by nás měly dovést k závěru, že snaha redukovat sebevědomí na vztahy mezi numericky odlišnými mentálními stavy je problematická a že prereflexivní teorie sebevědomí jsou přesvědčivější.