Příznaky míšního postižení, míšní syndromy podle lokalizace léze v longitudinální i transverzální úrovni jsou dostatečně známé. Avšak stanovit rychlý a cílevědomý postup s dosti širokou diferenciální diagnostikou a stanovením správné konečné diagnózy bývá mnohdy značným problémem.
V diagnostice míšních poruch se v současnosti výrazně podílí MRI (magnetická rezonance), své místo však má i elektrofyziologie, likvorologie, dynamika procesu. Jednotlivé poruchy lze rozdělit podle výškové lokalizace (od cervikokraniální junkce až po kaudu) či lokalizovat na příčném průřezu (léze provazců, rohů).
Autoři uv ádějí typické diagnózy míšních poruch, které velmi často přicházejí v diferenciální diagnostice - tranverzní myelitis a cervikální spondylogenní myelopatie.