Poranění hrudníku bývá u dětí součástí polytraumatu po vysokoenergetickém násilí, nejčastěji způsobeném dopravními nehodami. Tupá poranění hrudníku (95 %) významně převažují nad poraněními otevřenými (5 %).
Kontuze plic, zlomeniny žeber, pneumothorax nebo hemothorax jsou častějšími poraněními, poranění průdušnice, srdce nebo bránice jsou vzácné. Předozadní RTG snímek zůstává i v dnešní době základní vyšetřovací metodou při izolovaném poranění hrudníku.
V případě polytraumatizovaného dítěte s poruchou vitálních funkcí se provádí celotělový CT trauma scan. U hemodynamicky stabilních dětí se tupé poranění nitrohrudních orgánů léčí ve vysokém procentu (85 %) konzervativně při plně zajištěném sledování na JIP/RES.
Operační léčbu vyžaduje menší počet pacientů. Mortalita a výsledný stav pacienta s poraněním hrudníku závisí na eventuální kombinaci poranění více tělesných systémů.
Závažnost celkového poranění lze predikovat při využití objektivních skórovacích systémů (Abbreviated injury scale=AIS, Injury Severity Score=ISS). Celková úmrtnost se pohybuje od 6 do 20 %. Úmrtnost je vysoká, ale je způsobena hlavně poraněním hlavy.