Abstrakt
Napříč celou Evropou je dnes patrný vznik a úspěch nových populistických stran, Německo v tomto směru není výjimkou. Průlom Alternativy pro Německo (AfD) v parlamentních volbách 2017 viditelně proměnil německý stranický systém.
Po předchozí účasti v parlamentních volbách 2013 a ve volbách do Evropského parlamentu 2014 se AfD se ziskem 12,6 procenta hlasů a 94 mandátů stala třetí nejsilnější stranou v parlamentních volbách 2017. Tato studie zkoumala příčiny tohoto volebního výsledku.
Hlavním cílem bylo zaměřit se především a populistické a radikálně pravicové apely, které strana užívala před parlamentními volbami 2017 a během volební kampaně. Jako analytický rámec pro diskuzi byla zvolena typologie populismu Case Muddeho a Margaret Canovan.
Tento přístup byl propojen s analýzou vývoje AfD, volební kampaně a volebního programu AfD. Rétorika strany je formována jako xenofobní, eurofobní a bojující za přímou demokracii.
Výsledky ukazují, že AfD těží nejen se socioekonomické nestability a rostoucího euroskepticismu, ale také ze strukturálních problémů východoněmeckých spolkových zemí. Vedle toho je možné najít spojitosti i s podobně orientovanými stranami v Evropě.