Autor zkoumá "Otázky suverenity a vlastnictví ve vztahu k mořskému dnu a jeho zdrojům (průzkum a využívání zdrojů z mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států)." V této souvislosti upozorňuje, že dle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 mořské dno za hranicemi národní jurisdikce a její zdroje jsou "společným dědictvím lidstva". Společné dědictví nelze vykládat jako společné vlastnictví ale v tom smyslu, že činnost na mořském dnu se má provádět ve prospěch lidstva jako celku.
Význam právní úpravy mořského dna v současnosti spočívá v tom, že činnost na mořském dnu je prováděna v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu. Znamená to, že je povolována, řízena a kontrolována mezinárodní organizací - Úřadem mořského dna.
Státy ani právnické či fyzické osoby tak nemohou volně činnost, na mořském dnu za hranicemi národní jurisdikce, tj. vyhledávání, průzkum a těžbu, bez omezení provádět. Na činnosti na mořském dnu za hranicemi národní jurisdikce se podílí i Česká republika prostřednictvím organizace Interoceanmetal Joint Organization.