V této studii se zabývám právem jakožto subjektivním konstruktem lidské mysli a intersubjektivním konstruktem společnosti. Intersubjektivita znamená sdílenou představu o něčem, co existuje ve společné imaginaci více jednotlivců.
Subjektivní skutečností je naproti tomu imaginace konkrétního jednotlivce. V první části jsou představeny základní psychologické a neurologické poznatky ohledně fungování lidské mysli.
Následně je rozebírána struktura tvorby lidských rozhodnutí a pojem práva jakožto subjektivní skutečnosti. Ve druhé části je popisováno právo pohledem společnosti jakožto intersubjektivní fenomén.
Zabývám se zde celospolečenským fungováním práva, právním myšlením nebo aspekty ovlivňující rozhodování soudců. Důležité je poznamenat, že přestože se tento text orientuje převážně na právnické publikum, klade silný důraz na mimoprávní aspekty rozebíraného tématu.