Abstrakt
Článek připomíná opomenuté, ale významné výročí ochrany přírody v Čechách - 50 let od zákazu lovu dravých ptáků na výrovce v roce 1967. Lov ptáků na výrovce využíval přirozené nepřátelství denních ptáků vůči sovám.
V Česku se jednalo o tradiční metodu hubení ptáků, kteří byli považováni za škodnou (např. vran a strak, ale také dravců). I po přijetí zákonů na ochranu vzácných druhů dravců (např. orlů nebo sokolů) plošný, nerozlišující a nelegální lov dravců na výrovkách v 50. letech téměř vyústil ve vyhubení řady druhů vzácných dravců. Článek se tématu ochrany dravců věnuje z environmentálního i právního hlediska.
Poskytuje přehled historického vývoje výrovky jako lovecké metody i vývoje právní ochrany dravců v Česku. Zvláštní pozornost je věnována konci padesátých let, kdy se myslivecká obec začala dělit na ochranářsky uvažující část a část uvažující tradičně lovecko-myslivecky a vyžadující důsledné hubení druhů vnímaných jako škodná.
Zastánci obou přístupů se o tom, zda byl lov na výrovce používán rozumně, udržitelně a v souladu se zákonem, střetli mj. na stránkách Myslivosti, časopisu Československé myslivecké jednoty, v písemné výměně názorů probíhající mezi lety 1958 a 1960. Této debatě je v článku věnována detailní pozornost.
Pečlivě jsou rovněž rozebrány environmentální a právní aspekty lovu dravých ptáků na výrovce. V závěru se článek zabývá pozitivními efekty zákazu výrovky, současnou právní úpravou ochrany dravců a nebezpečími, které jim i dnes v Česku hrozí.