Abstrakt
Autor připomíná počátky experimentální chirurgie od prvních známek zkoumání přes moderní přístupy v 19. století, kdy dr. Claude Bernard výstupem své experimentální práce přinesl zcela zásadní poznatky v experimentu se zvířaty.
Oblast, která by jen těžko bez experimentálních modelů mohla vzniknout, se nazývá transplantologie. Právě zvířecí výzkumy byly důležité pro pochopení imunitních systémů a vývoj imunosupresiv.
Současným trendem je redukovat počty experimentálních zvířat, která slouží k ověření si daných hypotéz. Místo velkých skupin zvířat přichází i doba experimentálních softwarových modelů.
V současné době nejsme zatím schopni nahradit především fyziologické a patofyziologické mechanismy na buněčné a subcelulární úrovni, kde stále potřebujeme k výzkumu živý organismus, proto zvířecí model stále v této oblasti slouží k výzkumu. Experimentální chirurgie je dnes samostatným vědním oborem, v ČR se jí na vysoké úrovni věnuje řada specializovaných pracovišť.
Rozvoj experimentální chirurgie si zaslouží maximální podporu naší společnosti. Z druhé strany je to cesta a práce nelehká, kde se od mladé chirurgické generace, aby dále rostla, očekává poctivé vědecké bádání.