Abstrakt
Forma a obsah textu spolu velmi úzce souvisí. Tento článek si dává za cíl na tuto souvislost ještě více upozornit a pojednat o výkladových metodách, které z formální stránky textu čerpají či lépe řečeno staví výklad na formální stránce textu.
Nejobecněji jsou tyto metody nazývány metodami zaměřenými na text. Text je pro ně autonomní samostatně fungující celek.
Význačný vliv na vznik těchto metod je ve francouzském strukturalismu a též některých německých vlivech. Ovšem jejich varianty vznikali i jinde v Evropě a taktéž v zámoří (close reading).
Podrobnější dělení je proto složitější, zde bylo vybráno kritérium odůvodnění - totiž proč je text brán jako autonomní celek postačující sám sobě k výkladu. Takto se celé spektrum rozdělilo na přístup vyznavačský (je to kvůli řízení Ducha svatého) a přístup, který text bere jakožto umělecké dílo.
Dále si tento článek klade za úkol ukázat neotřelost výkladů stojících na těchto metodách, zároveň však také jejich věrnost Písmu svatému a tak tyto výklady porovnává jak se staršími výklady, tak s tradičními pohledy. Zejména u textu Desatera je vnášena výkladem Jiřího Beneše k etické rovině textu, též teologická, když bere Desatero především jako výpověď o Božím činu.
V závěrečné části jde o snahu prakticky ukázat, jak práce těmito přístupy a metodami může vypadat. Je tu ukázán rozpis textu dle větné stavby i podrobný výklad, který dbá na umístění každého slova.
Dále je tu ukázána orientace dle paralelních částí na úrovni více kapitol. Nakonec je předvedena koncentrická struktura s výkladem.
U všech těchto metodologických aplikací je ukázána provázanost formální stránky s obsahovou. Vždy jde tedy ruku v ruce výklad stavby textu a jeho zvěst.
Záměrem článku je pak vzbudit diskusi i zájem o tyto přístupy a ukázat jejich možný přínos.