Abstrakt
V současné době prokázaly stovky vědeckých prací na buněčné úrovni i u experimentálních zvířat i studie u zdravých i nemocných dobrovolníků a konečně i velká epidemiologická sledování, které jsou potraviny, ze kterých lze komponovat zdravou výživu, a které jsou potraviny, které by měly být konzumovány omezeně nebo vůbec ne. Mezi potraviny, které by měly být omezeny, nebo nekonzumovány vůbec, patří především ty, které obsahují transmastné kyseliny, které by měly představovat jen 1 % celkového energetického příjmu.
Podobně by měly být omezeny saturované mastné kyseliny, dále sacharidy a sůl. Naopak konzum monoenových a polyenových mastných kyselin představuje základní přístup při konzumu tuků.
Za těchto podmínek může přívod tuku v potravě dosáhnout až 35 % vší celkové denní energie. Ze sacharidů jsou výhodné ty, které mají nízký glykemický index, především výrobky z celozrnných obilovin, tmavé rýže a zejména luštěniny.
Sůl je třeba omezit pod 6 g/den a alkohol na množství nepřesahující 10 g u žen a 20 g u mužů. Poslední doporučení již nelimitují cholesterol.
Potraviny obsahující nasycené mastné kyseliny živočišného původu však cholesterol obsahují. I potraviny rostlinného původu, většinou z tropických olejů, které obsahují nasycené mastné kyseliny a neobsahují cholesterol, jsou však rizikem.
Naopak vejce, která vedle cholesterolu nemají významné množství nasycených mastných kyselin, již nemají přísný limit.