Článek se zabývá problematikou určování právního vztahu v oblasti práva životního prostředí jakožto významným právním institutem, sloužícím k zajištění ochrany veřejných zájmů na úseku všech složek životního prostředí. Určování právního vztahu v oblasti práva životního prostředí se zpravidla realizuje v rámci individuálně-rozhodovací činnosti a převládající formou aktu je správní rozhodnutí.
Příspěvek postihuje specifika rozhodnutí o určení právního vztahu, jakož i procesněprávní aspekty řízení, zejména možné způsoby zahájení řízení, zjišťování skutkového stavu, včetně možnosti uplatnění prostředků nápravy a možnosti případně přehodnotit skutkový stav. Poukázáno je i na možnost uplatnit v oblasti práva životního prostředí obecný institut řízení o určení právního vztahu dle správního řádu.