Dlouhodobý záchyt mrtvorozenosti zůstává v ekonomicky vyspělých zemích po desetiletí víceméně stabilní i přes jasně definované rizikové markery a vysokou úroveň zdravotní péče na rozdíl od zemí rozvojových, kde je patrný velký potenciál k redukci mrtvorozenosti. Tohoto potenciálu využívají programy podporované Organizací spojených národů.
Ve vyspělých zemích je pravděpodobná cesta ke zlepšení výsledků mrtvorozenosti zavedení screeningového vyšetření, které bude moci selektovat rizikovou skupinu těhotných s následným adekvátním vedením léčby. Druhou cestou je zpřesnění diagnostiky proběhlého porodu mrtvého plodu za účelem zjištění primární příčiny, která bude klíčová pro prekoncepční péči v těhotenství následném.
Nízká porodní hmotnost je téměř vždy důsledkem jiné primární př íčiny nejčastěji se odehrávající ve fetoplacentárním řečišti. Nadhodnocenost nízké porodní hmotnosti je přímo úměrná době, která uběhla od úmrtí k porodu a současně též od porodu po histopatologické vyšetření.