Proces digitalizace významně přispěl k přetváření historické kartografie a geografie v posledních letech. Přineslo mnoho pozitivních důsledků pro paměťové instituce, které udržovaly mapové sbírky, výzkumné pracovníky i pro širokou veřejnost, na druhé straně vzniklo několik problémů, zejména pokud jde o dlouhodobé uchovávání údajů a jejich přístupnost veřejnosti.
Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy měla podobné problémy i v roce 2011, kdy začala rozsáhlá digitalizace map a atlasů. Článek poskytuje náhled na řešení aplikovaná na různé problémy, od katalogizace, skenování vybraných kartografických dokumentů a tvorby a zpracování metadat, až po zpřístupnění starých map veřejnosti prostřednictvím on-line portálů. Zvláštní důraz je kladen na sbírku digitálních map jako primární způsob online prezentace kartografického dědictví uloženého v kolekci map.
Její technický základ je důkladně prozkoumán, stejně jako uživatelské rozhraní a různé funkce, které nabízí výzkumníkům.