Abstrakt
Játra jsou druhým nejčastěji poraněným orgánem dutiny břišní. U tupého mechanizmu jsou nejčastější příčinou dopravní úrazy, dále pády.
Penetrující poranění jater je častěji následkem bodného poranění. Volba adekvátního diagnostického a léčebného postupu u jaterního traumatu má velkou důležitost, protože komplexní poranění jater je u polytraumatizovaného pacienta spojeno s rozvojem poúrazové reakce (hypotermie, acidóza, koagulopatie) a jejími důsledky pro diagnosticko-terapeutický algoritmus.
V diagnostice je přínosem vyšetření pomocí multidetektorové výpočetní tomografie (MDCT) umožňující zobrazení rozsahu úrazové léze s její klasifikací a dále i indikaci léčebného postupu. V léčebném postupu je pokrokem vedle neoperační léčby a "damage control surgery " i angioembolizace.
Zraněný s poraněním jater do III. stupně je většinou léčen konzervativně. Velké poranění jater IV. až V. stupně je indikováno k chirurgické revizi s cílem i dočasného zastavení krvácení při etapovém ošetření cestou " damage control surgery".
NEMOCNÍ, METODA A VÝSLEDKY: Na základě retrospektivní analýzy je vyhodnocen postup u 42 zraněných s poraněním jater hospitalizovaných v Traumatologickém centru v roce 2012-2014. Tupé poranění jater bylo u 36 zraněných, z toho u 21 v rámci polytraumatu.
U čtyř pacientů vzniklo poranění jater při diagnostické punkci a u dvou následkem bodného a střelného poranění. Podle rozsahu poranění převažoval II. a III. stupeň (17 a 18 zraněných).
Neoperační léčba byla indikována u 20 pacientů a chirurgická revize u 22 zraněných. Z jednotlivých výkonů na játrech byla sutura parenchymu u 13 pacientů, z toho u šesti doplněna perihepatickým packingem.
U čtyř zraněných s poraněním jater III. a IV. stupně byla vedle ligace poraněné větší cevní větve provedena tamponáda. Další dva zranění s poraněním jater IV. stupně byli ošetřeni částečným debridementem devitalizované tkáně s neanatomickou resekcí odtrženého parenchymu.
Pro sdružené poranění ledviny u jednoho zraněného a sleziny u dalších dvou byla provedena nefrektomie a splenektomie. Z celkového počtu 22 operovan ých byl etapový výkon "damage control surgery" proveden u 12 zraněných.
V poúrazovém období do 30 dnů jsme nezaznamenali úmrtí v souvislosti s poraněním jater. ZÁVĚR: Postup u jaterního poranění je dán heterogenicitou anatomické konfigurace poranění jater, stavem hemodynamiky a sdruženými poraněními v rámci polytraumatu.
Přestože význam neoperační léčby a počet zraněných narůstá, je koncept "damage control surgery" metodou volby u velkých jaterních poranění. K dosažení zástavy krvácení je již široce akceptována technika perihepatické tamponády.
Zlepšení výsledků v léčbě poranění jater je dáno multidisciplinárním přístupem se zařazením i algoritmu damage control resuscitation a pooperační a poúrazové intenzivní péče o závažnou letální triádu.